Vše, co jste chtěli vědět o platebních kartách (ale báli jste se zeptat)

Vše, co jste chtěli vědět o platebních kartách (ale báli jste se zeptat)
Vše začalo zapomenutou peněženkou

Možná jste to taky zažili: V restauraci jste si pochutnali na skvělé večeři, při placení otevřeli peněženku a… protože jste u sebe neměli hotovost, zaplatili nakonec kartou. Podobnou situaci zažil v roce 1950 Frank McNamara. Zádrhel byl ale v tom, že platební kartu v peněžence neměl. Z prostého důvodu: Klasické platební karty ještě neexistovaly.
Majitel restaurace ale zapomětlivému podnikavci umožnil zaplatit později a Frankovi to vnuklo geniální nápad. Založil DinnersClub – jeho členové platili v restauracích „předložením“ členské karty a útratu pak uhradili vždy za celý měsíc. Společnost se zaručila za člena, restaurace měla útratu…Ideální stav, do kterého o tři roky později ještě navíc vstoupila banka.

Od papíru přes plech po zlato

První kartička DinnersClubu přitom nebyla ničím jiným než kusem tuhého hnědého kartonu. A z papíru byla i vůbec první „platební“ karta z roku 1892 ve Spojených státech. Ve 20. letech se ve Státech objevily dokonce i plechové karty, které se podobaly vojenským „psím“ známkám a jejichž reliéf se pomocí pákového zařízení vždy obtiskl na doklady.
Plast se používá od padesátých let. Dnes je velmi často povrchově ošetřený tak, aby karta opravdu hodně vydržela. A kdybyste snad měli několik milionů korun navíc, můžete si pořídit i platební kartu ze zlata.

První v Československu

Věděli jste, že Československo bylo v roce 1965 první zemí sovětského bloku, která akceptovala platební karty? Bohužel pro Čechy ale pouze od cizinců. První „regulérní“ platební kartou vydanou českému občanovi byla v roce 1988 karta k tuzexovému účtu od Živnobanky.
Ale i přesto, že u nás historie platebních karet není příliš dlouhá, patří dnes Češi ke světové špičce v placení kartou. Milujeme bezkontaktní placení – 6 z 10 plateb provádíme bezkontaktně, pouhým pípnutím. V relativním podílu bezkontaktních karet na tržbách obchodníků jsme za rok 2016 dokonce první na světě.

Být majitelem zlaté karty znamená…

Stříbrná, zlatá, platinová… mít takovou kartu znamená nemít hluboko do kapsy. Jako její majitel totiž musíte splňovat poměrně přísná pravidla. Na druhou stranu vám taková karta přináší i značné výhody.
První zlatou kartu vydali v roce 1966 ve Spojených státech. Naplno se ale tato zlatá mánie rozjela až v letech osmdesátých. Abyste zlatou nebo platinovou kartu získali, respektive aby vám ji banka nabídla, musíte utrácet – minimální částka se pohybuje okolo čtvrt milionu dolarů ročně – a být ochotní platit každý rok poplatek za vedení karty.

Odměnou vám ale jsou vysoké pojistné krytí u cestovního pojištění, možnost užívat si luxusu letištních salonků, ale třeba i služby consierge, který pro vás obstará vše, co si budete přát. Od objednání letenek až po sehnání lístků na beznadějně vyprodaný koncert.
A pokud byste snad chtěli dát vlastnictví zlaté karty na odiv skutečnou zlatou kartou, i v tom dokážou banky pomoci. V roce 2007 vydala banka Dubai Firt 200 karet s pravým diamantem, o 4 roky později pak jiná americká banka nabídla svým VIP klientům pro změnu platební kartu z pravého 23karátového zlata a palladia. Prý tyto platební karty výborně fungují jako šperk.

Žádná odpověď

Zatím nikdo neodpověděl, buďte první!

Odpovědět