Hello! Jaký je váš názor na environmentální a sociální aktivity firem?

5. 11. 2018
Terka.HB, vytvořila téma:

Vítejte v našem – vašem nově :wink: otevřeném tématu, kdy vaše bezprostřední reakce a názory nás neskutečně zajímají.

Co je environmentální problém?
Jedná se o problém způsobený činností člověka s negativními následky na životní prostředí (nadměrná spotřeba, nadměrné obaly aj.)

JAK NA TO?
Budeme rádi, když si uděláte čas a odpovíte nám na tyto otázky:

Hello!

1. Když se řekne, že firma se zapojila do environmentálních a sociálních aktivit, jak tomu rozumíte? Co to znamená konkrétně pro vás?

a) Je pro vás důležité, aby se firmy do těchto aktivit zapojovaly a proč?
b) V jakých konkrétních případech by se podle vás společnosti měly zapojit?

2. Příklady nejen z vašeho okolí…

a) Znáte firmy, které se podílejí na environmentálním a sociálním přístupu? Pokud ano, napište nám prosím jeden - dva příklady.
b) Ovlivnila vás některá z firem touto (např. ekologickou, sociální) aktivitou natolik, že jste díky tomu změnili své chování? Jestli ano, uveďte nám prosím příklad - vysvětlete proč a jak?

3. Hello bank! environmentální a sociální aktivity:

a) Co si myslíte o této angažovanosti?
b) Setkali jste se už dnes s Hello bank! „akcemi / aktivitami“ na podporu tohoto přístupu?
c) Jaké tipy a doporučení bychom podle vás měli v těchto aktivitách podniknout do budoucna?

Patrik Chrz:

„1a) osobně to moc neoceňuji, mám pak pocit, že si to platím v ceně zboží a služeb i když z toho neprofituji.
1b) snad jen v případech, kdy provoz firmy má nějaké přímé negativní externality, tak se snažit je vyrovnat - a pokud možno co nejblíže té externalitě. Například: když nějaký supermarket postaví parkoviště pro místní, nebo vybuduje dětské hřiště. Ale přímo se mi otevírá kudla v kapse, když okázale dá peníze nějaké neziskovce, která jejím jednáním není vůbec zasažena!
2a) Adidas, McDonald - sponzorují nějaký dětský fotbal, lidl - dětská hřiště
2b) pozitivně - ne; negativně - ano, když podpořila neziskovku, nebo účel, se kterým nesouhlasím, ale časem na to vždy zapomenu. Stejně je pro mne nejdůležitější poměr cena výkon za zboží či službu
3)
Nezaregistroval jsem a raději nebudu pátrat, nebo hrozí, že se ještě naštvu, přijde mi, že ekologové mi ze všech neziskovek “lezou do peněženky” nejvíc.
Zaregistroval jsem nějaké běhání.
Ne, prosím, nic nepodnikejte, nepodporujte. Jestli nevíte, co s penězi, podpořte vlastní klienty, jako jste to udělali v minulosti, např. Kupony do Alzy a podobně.“

Jisy:

„1 a) Environmentální politika (tedy politika ochrany životního prostředí, abychom mluvili česky) je věc nepochybně důležitá a souhlasím s ní.
Jiná věc je, že se na tuto správnou politiku nabaluje spousta byrokratů a jiných příživníků viz např. starší nařízení EU o používání samorozpadavých plastových sáčků, které se občas rozpadly před příchodem s nákupem domů a zamořovaly vše svými zbytky - mikroplasty, a nebo nehorázné platby za tzv. zelenou elektrickou energii …
1 b) Osobně vnímám pozitivně zejména boj proti nadužívání plastů a za čistotu vod - u vody je znečištění vidět méně než u vzduchu … Toto jsou hlavní oblasti pro producenty všeho možného zboží. A firmy typu “bílých límečků” - jako třeba banky - mohou šetřit třeba na používání papíru …
Naproti tomu jako vyloženě škodlivé beru vnucování bio složek do benzinu a nafty, což vnímám jako ukázku byrokratického přístupu k problému - důvody snad nemusím vypisovat.
2 a) Obecně v potravinových obchodech je vidět větší používání papírových sáčků (pečivo), objevují se i obchůdky s prodejem do vlastních obalů - víc toho nevím, více vnímám ty negativní příklady (viz výše).
Vynechávám sociální aktivity - do toho tak nevidím. Bohužel se na tohle nalepují různé odborářské akce, jako zákazy prodejů o státních svátcích atp., což tedy vůbec nemusím.
2 b) Nemohu říct, že by mne nějaká firma svým příkladem ovlivnila. Snažím se chovat ekologicky tak nějak z vlastní hlavy, hlavně omezovat odpady …
3 a) Je to rozhodně správná věc - jen tak dál !
3 b) Nedávno proběhla akce “Hello běh s Jirkou Prskavcem” se sběrem odpadků - nic dalšího mne teď nenapadá …
3 c) Nic mne teď nenapadá, ale platí “víc hlav, víc rozumu” a hlav je u vás v bance dost … :)“

Muf:

„1.
Ochrana životního prostředí a sociální podpora by měly být důležité aspekty ekomické činnosti subjektů, které jsou zavedené a prosperují. Stát nemůže poskytnout dostatek zdrojů, aby zajistil financování všech potřebných aktivit. Úspěšné subjekty tak vracejí společnosti, že jim vytvořila podmínky pro realizaci jejich byznysu (schopnosti jsou důležité, ale bez odpovídajících vnějších podmínek jsou k ničemu). Uvažovat o tom, jestli by měla být úspěšná firma sociálně zodpovědná, je stejné jako diskutovat o tom, zda máme pomáhat nemocným a slabým. Samozřejmě by se měla společenská zodpovědnost týkat všech, ale její uplatňování by nemělo být na druhou stranu likvidační.
2.
Problém je, že na obecných principech se shodnou všichni, ale sporná otázka je konkrétní realizace. Ne každé ekologické opatření je v důsledku prospěšné pro životní prostředí. Napadají mě např. elektromobily - sice neprodukují škodlivé látky, ale elektřinu je nutné někde vyrobit, a to ještě dlouho nebude k přírodě šetrným způsobem. Líbí se mi recyklace odpadu, omezování plastů, budování energeticky úsporných provozů.

V oblasti sociální podpory je problém, že se mnohdy na prospěšných aktivitách přiživují různé organizace a jednotlivci. Pozitivní příklady ale existují, např. právní služby zdarma pro sociálně znevýhodněné, podpora lidí bez domova, podpora hospiců, péče o autistické děti atd.
Protože jsme na stránkách banky chtěl bych upozornit na konkrétní příklad sociálně uvážlivé finanční instituce. Nabízí úplně úplně odlišný koncept bankovnictví, než je běžné. Je to neměcká GLS Bank. GLS = Gemeinschaftsbank für Leihen und Schenken (Komunitní banka pro půjčky a dárcovství) - www.gls.de. Nespekuluje s prostředky klientů na mezinárodních finančních trzích, ale poskytuje úvěry pro menší podnikatele, kteří se snaží prosadit se sociálně, ekologicky a ekonomicky prospěšnými aktivitami na úrovni komunit/obcí. Klienti mají jistotu, že ať už uloží peníze na spořící účet, investují do fondu nebo hradí poplatky, využijí se vytvořené zdroje ve prospěch trvale udržitelného rozvoje. Banka je takový exot ve svém odvětví. Dovedu si ale představit, že by podobný program/projekt, byť ve velmi omezeném rozsahu, mohli poskytovat i běžné banky, podobně mají teď třeba programy pro začínající živnostníky nebo zemědělce.
3.
Banka by se měla určitě angažovat. Z toho, co zatím realizovala HB, mně nejvíc utkvělo, že podporuje bikesharing. Je to přesně ten typ “drobných” projektů, ve kterých by měla podle mého názoru pokračovat. Ale neměla by zapomínat ani na lidi na venkově. Dobré by bylo také pokročit v digitalizaci, nahradit papíry elektronickými dokumenty.“

MirekM:

„Místo slohových cvičení to napíšu stručně a jasně. Vyrobte si napichovátka na odpadky, to by nějaký ajťák co ví jak vypadá vrtačka, dřevěné tyčky, hřebík a pilka na železo mohl ekologicky zvládnout, oblečte trika s firemním nápisem a vyražte do Pražských parků. Ještě bych dokoupil pár chňapek na vajglíky, abyste se nemuseli ohýbat až k zemi a nebolela vás pak záda.“

maminka1:

„Tak jsem nejdřív nechala vyjádřit se pány, abych měla náležitou inspiraci. Nejbližší jsou mi mufovy odpovědi (až mám chuť udělat ctrl+c, ctrl+v ;)), MirekM jako obvykle vybočuje z řady, ale základní myšlenka jeho příspěvku není zase tak špatná.
Za mě doplním jen něco navíc:
1a) ne za každou cenu - když je v tom vidět, že to dělají jen z donucení a pro vnější efekt, tak to raději nic.
1b) určitě by se měly víc zapojit firmy, co ničí životní prostředí nejvíce - třeba chemička, která nainstaluje lepší čističku svých odpadních vod určitě pomůže životnímu prostředí víc než banka, která ušetří 50 balíků papíru a nějaké tonery do tiskárny měsíčně. Obě instituce ovšem můžou třeba vybudovat dětské hřiště.
2a) o velkých firmách a řetězcích se tu už psalo, chvála těm, které to dělají upřímně od srdce a ne jen “z musu”. Poslední dobou tomu (aspoň u nás) začínají propadat i malé firmy - rodinná pekárna dává pečivo jen do papírových pytlíků, dokonce i Vietnamec ve večerce se mě ptá, jestli mám svou tašku, teprve pak nabízí igelitku…
2b) negativně mě ovlivnily právě obchodní řetězce, co už nedávají nákupy do igelitek. Ty tašky jsem vždycky použila na odpadky a myslím si, že to většina lidí dělala také tak. Teď si musím na odpadky kupovat igelitové pytle, takže přírodu zatěžuji stejně jako předtím.
3a) jistěže se musí HB zapojit, byla by to nejspíš jediná banka u nás, která by se nezapojila. Je to společenský trend, ale opět - musí se to dělat upřímně. Banky apod. mají na rozdíl od průmyslových a zemědělských provozů daleko menší možnosti v tom, co udělat. Neudělat nic a poslat penize neziskovce je vážně ta nejhorší možnost.
3b) běhání s Jirkou Prskavcem se sběrem odpadků, Rekola, přechod na elektronické dokumenty místo tisku na papír, cenové zvýhodnění elektronických výpisů oproti papírovým.
3c) nadále pokračovat v nahrazování papírových dokumentů elektronickými, a to i u smluvních partnerů, kteří vydávají cobrandové karty. Žadatel o půjčku by se tam tak jen podepsal dotykovým perem na nějaký signpad (který by banka smluvnímu partnerovi poskytla) a na mobil by mu přišel link, kde si může všechny dokumenty stáhnout (a když bude chtít, tak i vytisknout a založit do igelitových desek v plastové krabici ;)).
Také umožnit při žádosti o půjčku, účet, kartu… vyfotit požadované doklady mobilem a přes nějakou aplikaci to jedním kliknutím odeslat tam, kde je to potřeba. Při nedostatečné kvalitě fotky by se operátor ozval a požádal by o lepší, ale nemusely by se za každou cenu používat jen skenery. Nebo by kvalitu mohla kontrolovat už přímo ta aplikace.
Možná rozšířit akce okolo Rekol - napříkad 1 jízda zdarma pro každého, kdo “naverbuje” nového cyklistu, který uskuteční alespoň 3-5 placených jízd. Je ale otázka, jestli by to nebylo softwarově/organizačně tak složité uhlídat, že by to nakonec nestálo za t
o.“

Jujec:

„Původně jsem se do tohoto tématu zapojovat nechtěl, protože to vůbec nesouvisí s bankou, ale protože se zde angažovali i moji oblíbenci z fóra, tak jsem se začetl a nakonec se tedy v kostce vyjádřím sám za sebe.

  1. Když se řekne, že firma se zapojila do environmentálních a sociálních aktivit, jak tomu rozumíte? Co to znamená konkrétně pro vás?
    a) Je pro vás důležité, aby se firmy do těchto aktivit zapojovaly a proč?
    b) V jakých konkrétních případech by se podle vás společnosti měly zapojit?
    Mně je to úplně jedno - tím nechci říct, že není potřeba se zamýšlet nad životním prostředím, ale skutečnost, že spousta akcí se dělá jen pro to, aby se dělaly (a někdo “měl čárku”, případně mohl fakturovat službu), než proto, aby to mělo reálný význam.
    V praxi mě nezajímá, kdo je zapojen do jakého projektu, protože je důležité, jaký to má reálný dopad do společnosti. A přiznám se, že začínám být alergický na sponzorování dětí a zvířátek v ZOO, když různé LDN a hospici trpí nedostatkem peněz a personálu - jinými slovy, někomu platíme zábavu a někdo nemá ani na základní lidskou péči? Kdysi jsem se dost angažoval v práci pro dětské domovy a živě si pamatuji, jak mi všechny ředitelky prakticky říkali totéž - “máme hrůzu z toho, když nám tu zastaví dodávka s logem sušenek nebo sladkostí, už nevíme, co s tím; ale rekonstrukci střechy či topení, to nám nikdo nepřispěje”.
    Ale zpět k ekologii - má opravdu význam řešit plasty v Evropě, když to není Evropa, kde se vyhazují do řeky a tedy kolem Evropy v moři plasty nejsou? Není tak trochu alibistické snižovat emise automobilů, když spalujeme uhlí jen proto, že teplo a elektrika z nich je levnější, tzn. ničíme si vzduch jen kvůli penězům, ale lidem budeme komplikovat život, že si budou kupovat sáčky na odpadky za peníze, tzn. stejně se ten plast k nim dostane, jen ne zdarma? Jinými slovy, buzerujeme lidi bez velkého významu, ale peníze do snížení zátěže investovat nechceme. A dost mých známých ve věku
    60+ fakt odpad netřídí, protože to prostě fyzicky nedávají, chodit ke kontejnerům dál - o berlích jsou rádi, že dojdou k tomu nejbližšímu, kde je směsný odpad. Je reálné vůbec po těchto lidech chtít, ať sklo nosí na druhý konec ulice? Asi ne…
  2. Příklady nejen z vašeho okolí…
    a) Znáte firmy, které se podílejí na environmentálním a sociálním přístupu? Pokud ano, napište nám prosím jeden - dva příklady.
    b) Ovlivnila vás některá z firem touto (např. ekologickou, sociální) aktivitou natolik, že jste díky tomu změnili své chování? Jestli ano, uveďte nám prosím příklad - vysvětlete proč a jak?

Omlouvám se, ale tyto aktivity vůbec nesleduji, protože když si pořizuji službu v bance, tak kvůli parametrům účtu, ne kvůli tomu, co sponzoruje a jak se chová. Reklamy nesleduji a sport mě nezajímá, takže různá loga na stadionech fakt nevnímám. Za sebe, a vím, že v tom jsem jiný, říkám, že mě to vůbec nezajímá. Vlastně je to o tom, že místo toho, aby byla služba/zboží levnější, se cena nechá vyšší a pak se za to něco koupí. A kvůli tomu mám banku velebit, že mi jako stát dává vyšší poplatky (daně) a pak je milostivě přerozděluje dál? Proč nenechá na mě, abych si vybral, koho podpořím?
3. Hello bank! environmentální a sociální aktivity:
a) Co si myslíte o této angažovanosti?
b) Setkali jste se už dnes s Hello bank! „akcemi / aktivitami“ na podporu tohoto přístupu?
c) Jaké tipy a doporučení bychom podle vás měli v těchto aktivitách podniknout do budoucna?[i]
Nic, jak jsem psal, je mi to jedno. Jen jsem se díval, že na běh s bankou a Jirkou Prskavcem asi nikdo nedorazil, že o tom nikde nic nebylo. Z mého pohledu šlo o to, že nyní je “in” chodit běhat, tak “budeme všichni běhat”. Ale kvůli tomu, že to dělají všichni, tak já své chování fakt nezměním. A opravdu je reálné chtít po lidech, aby sbírali odpadky v lese, když nejsou ochotni v domě, kde bydlí, sami vytírat chodbu a raději si na to platí službu? Tím chci sdělit, že každý máme nějakou práci a kapacitu na různé úkony, v ideálním světě všichni víme, jak se chovat ekologicky, ale v praxi to zas tak možné není - např. pokud stát nezaplatí solidní veřejnou dopravu, auto mít musíte, ať se vám to líbí nebo ne…“

Muf:

„Ale je třeba zase říct, že mnohdy jsme v Česku papežtější než papež. Opakovaně jsem po Evropě zaznamenal, že co my jsme tady zavedli podle údajného nařízení “Bruselu”, oni tam vůbec nemají, protože to vlastně není třeba, nebo ne v tak přísné podobě.
K otázce Terky, jestli si vybíráme firmy podle toho, jak se angažují. Spíše negativně - vyhýbám se firmám, které přírodě a lidem škodí. Na druhé straně například elektřinu odebíráme doma vyloženě od dodavatele, který nabízí eko-tarif, a to byl hlavní důvod, proč jsem ho vybral.“

MirekM:

„Terka: co chce banka dělat ekologicky? Již to zde někdo psal, tak akorát šetřit papírem a veškeré smlouvy vydávat pouze elektronicky, tak jako to již před nějakým rokem dělala GE - na pobočce jsem vše podepisoval elektronickou tužkou, nic netiskli a mnou podepsané smlouvy na pobočce se mně záhy objevily v IB. Obratem jsem si je stáhnul a dodnes je držím pouze elektronicky, pro sichr ve třech kopiích. Omezit zasílání papírových výpisů a motivovat klienty k používání pouze elektronických, nikoliv jen zvyšováním ceny poštovného.
Také můžete nahradit nádoby na odpadky několika nádobami a ve firmě třídit odpad (např. bio, papír, plasty a vše ostatní). Můžete dále v zimně jen temperovat a v létě nepouštět klimatizaci, to vás ale budou zaměstnanci přímo milovat. Můžete být vizionáři a ve firmě obratem zakázat používání plastových brček a plastových tyčinek s vatou s vyvěšením zákazu na vstupní dveře poboček. :slight_smile:

Minarjo:

„1. popravdě je to dle mého manažerské rozhodnutí té které firmy, mě jako zákazníka to zase tolik nezajímá a neovlivní. Zapojovat by se nicméně firmy měly, obzvlášť ty, které samy svou činností prostředí zhoršují (ekologicky i jinak)
2. v poslední době jsou v médiích zmíněny často hlavně firmy jako Starbucks (káva do vlastního hrníčku se slevou) či McDonald’s a jiné fastfoody (papírová brčka atd.) Eliminaci plastů chápu a fandím jí. Nikdy jsem nepochopil, proč poslední léta jsou plasty tak preferovány na úkor skla (hlavně u nealko nápojů) a na úkor porcelánu či kovů (nádobí, příbory v jídelnách, fastfoodech). Není to zase tolik let v mém mládí, kdy na toto se plasty nepoužívaly vůbec a lidé si snad i těch obalů více vážili, když byly často za vratnou zálohu, a více používali věci vlastní (třeba kovové obědníky místo současného trendu dávat obědy s sebou do jednorázových polystyrenových obalů). Dnes si berou plastové obaly, tašky, sáčky atd. div ne do zásoby a zbytečně plýtvají. Podobně plastové igelitky: nic nevydrží a plýtvá se jimi, ani zde by návrat k materiálům používaným u tašek pár let zpět neuškodil. Zkrátka není důvod tyto věci mít jednorázové plastové, to změnilo za posledních X let chování lidí, že s tímto plýtvají. Já osobně bych klidně opět kupoval nápoje ve vratném skle, ale dnes je to už vzácnost i u sirupů, natož minerálek atd. Plýtvat jednorázovými obaly je tak nucen i ten, kdo plýtvat obaly nechce jako já. :frowning:
3. nevím zda zrovna banka je příkladem firmy, která by se měla v tomto zvýšeně angažovat. Ale třeba projekt Hello bank na podporu pohybu lidí, konkrétně prvních 15 minut na růžových Rekolech v Praze i možná jiných městech zdarma, to podporuji, Rekola i osobně využívám. Podobné projekty na podporu pohybu lidí vítám vždy a všude. Populace nám tloustne, přibývá civilizačních chorob atd., takže je to plus. Banky obecně mohou přispět větší digitalizací a omezením papírových smluv atd. Ale konkrétně u Hello bank to je myslím už dost zvládnuté. Když jsem letos v červnu zakládal Euronics kreditku v tomto obchodě s elektrem, tak náhled i podpis smlouvy už byly plně digitální s doručením do emailu, to je dobrý počin. Obecně tedy digitalizace je správný počin nejen pro přírodu.“