Hello! Na jak dlouho zadržíte dech pod hladinou?

Hello!

Freediving spočívá v potápění na jeden nádech, což je pro mě něco naprosto neuvěřitelného. Ideálním místem pro trénink „mořské panny“ je prý postel … je tomu tak? Naše Hello parťačka Barbora Ivanská se freedivingu věnovala několik let i profesionálně a ráda se s vámi podělí o své zážitky.

1. Ahoj Báro, jak se máš a na čem u nás v týmu Hello pracuješ? Vidíš nějaké propojení s freedivingem?

Mám na starosti oddělení Risk Policy tj. spolu s kolegy definujeme podmínky, za jakých se poskytují spotřebitelské úvěry. A ve freedivingu se snažíme eliminovat rizika.

2. Proč sis vybrala zrovna potápění?

Tak nějak náhodou – celý život se snažím „vézt na vlně“, využít každou příležitost. Vodu miluji odjakživa. Začala jsem s klasickým plaváním, šnorchlováním a poté i s přístrojovým potápěním. Přístrojové potápění mě bavilo, ale nebylo to úplně ono, omezovalo mě těžké vybavení a připadala jsem si neohrabaně. Pak jsem mezi přístrojovými potápěči potkala partu lidí, kteří se potápěli i bez přístrojů, a úplně mě to nadchlo – freediving byl a je přesně to, co chci prožívat: svoboda, volnost, klid, žádné omezení nebo problémy - jenom přítomnost, já a voda.

3. Co všechno freediving obnáší?

Freediving je potápění na nádech. Je to sport a životní styl pro lidi, kteří mají rádi vodu. Skládá se z mnoha disciplín - bazénových a hloubkových. Obecně jde o to vydržet na jeden nádech co nejdelší dobu (disciplína statická apnoe), doplavat co nejdál (disciplína dynamická apnoe) nebo se potopit co nejhlouběji. Já preferuji bazénové disciplíny – hlavně dynamickou apnoe. Mým úkolem je doplavat pod hladinou na jeden nádech co nejdále s tzv. monoploutví, představte si ji jako techničtější verzi delfíní ploutve nebo ploutve mořské panny.
Jako každý sport se dá i freediving dělat na rekreační nebo závodní úrovni. Jsem soutěživá, proto byla jasná volba závodění. Ale myslím, že je to fajn i jako rekreace. Takže pokud vás baví šnorchlováni a chcete si zaplavat hlouběji, rozhodně doporučuji.
Pokud chcete freediving vyzkoušet, je nejlepší kontaktovat některého z instruktorů. Nepouštějte se do akcí typu „kdo vydrží déle s hlavou v umyvadle“.

4. Prozradíš nám, jak se dá trénovat zadržování dechu? Je zapotřebí zvyšovat např. kapacitu plic?

Na první pohled se sice zdá, že ten, kdo má velkou kapacitu plic, má bůhvíjakou výhodu. Podle mě je kapacita plic nejpřeceňovanější predispozicí pro freediving a já osobně se ji nesnažím cíleně zvyšovat. Hlavním cílem tréninku je eliminovat stres a pocit „že se musím nadechnout“.
První část tréninku je řekněme obecná a najdete ji v každém sportu (snad kromě šachů) - skládá se z fyzické přípravy (pro mě primárně běhání, posilování a plavání) a kvalitní výživy. Dále praktikuji různá dechová cvičení a techniky, které mají za cíl přimět tělo pracovat s kyslíkem hospodárněji a přizpůsobit ho vyšší hladině oxidu uhličitého. Lidské tělo je pro potápění fyziologicky přizpůsobené a nesmírně nám při zadržování dechu pomáhá, takže jde o to probudit v sobě „skrytého delfína“. Poslední část tréninku spočívá v pilování techniky plavání a v mentální přípravě, která zahrnuje různé vizualizační techniky.
Pokud se chci kvalitně připravit na výkon, znamená to absolvovat minimálně 10 tréninků týdně, což je celkem časově náročné. A protože to se mi v poslední době vůbec nedařilo, dala jsem si takovou roční netréninkovou pauzu. Trénování mi chybí, tak se pomalu vracím zpátky.

5. Když jdeš na ponor, jakým způsobem vyrovnáváš tlak, který nás zastavuje? Jakou techniku používáš? Kolikrát za cestu dolů musíš vyrovnávat tlak?

Nejjednodušší způsob vyrovnávání tlaku je chytit si nos a následně zacpaným nosem „vydechnout“ – při tomhle cviku ucítíte na souši lehký tlak v uších, v hloubce tato technika tlak vyrovná. Já osobně takto tlak většinou cíleně nevyrovnávám, patřím k malé části lidí, kteří tlak vyrovnávají přirozeně (bez nutnosti držet si nos), proto ani neumím říct, kolikrát tlak cestou dolů vyrovnávám. Obecně by se měl tlak při sestupu do hloubky vyrovnávat preventivně (tj. než začnou bolet uši).

6. Když se potápíš do hloubky, měří se tam i teplota? Kam ses potopila nejhloub?

Moje hloubkové maximum je 58 metrů z egyptského Dahabu. Na světové úrovni to není nic moc, ale na hloubky se opravdu nezaměřuji, preferuji bazénové disciplíny. Teplotu v hloubce neměřím, ale vzhledem k tomu, že se potápím hlavně v „teplých krajinách“, může být teplota v hloubce kolem 20 stupňů. Aby nám nebyla při ponorech zima, oblékáme si neopren, který slouží jako tepelná izolace. Pocit zimy je totiž diskomfort, který v konečném důsledku vede k vyšší spotřebě kyslíku.

7. Dá se u nás trénovat i jinde než v bazénu? Kde se nejraději potápíš ty?

Tím, že se specializuji na bazénové disciplíny, trénuji v bazénech, kterých je v Česku naštěstí dost. S hloubkami je to v Česku horší, ale trénovat se dá i tady. Máme spoustu zatopených lomů a přehrad, ale ty jsou na mě velmi studené. Pro hloubkové potápění preferuji Egypt nebo bližší Chorvatsko. Obě destinace mají na rozdíl od českých lomů kromě teploty tu výhodu, že se můžete po tréninku pokochat okolním podmořským světem.

8. Stále platí tvé dva národní rekordy? V čem jsi je vytvořila?

Aktuálně platí už jen jeden – v disciplíně dynamická apnoe. Cílem je doplavat pod vodou na jeden nádech co nejdál. Rekord je už tak letitý, že někdy pochybuji, jestli se to fakt stalo:). V roce 2011 jsem na mistrovství světa v italském Lignanu uplavala 206 metrů a stala se mistryní světa, byl to tehdy můj velký splněný sen. Ale jak říkám, už je to hodně dávná historie, je načase tento rekord posunout. Pokusím se na tom zapracovat.

9. Zatrnulo ti někdy, když ses potápěla při tréninku?

Pod vodou mi zatrnulo víckrát, ne při tréninku nebo závodě, ale při šnorchlování po tréninzích. Nejvíce jsem se lekla, když jsem šnorchlovala asi s 30 rejnoky a jeden najednou prudce změnil směr a proplul těsně před mým obličejem. Taky jsem se vylekala, když jsem se poprvé potápěla s delfíny – bylo to fajn, ale nějak jsem nečekala, že budou tak blízko. Setkání se zvířaty jsou pro mě na začátku šok, ale pak si je užívám – těším se na potápění se žraloky, pak asi žebříček úleků přehodnotím.

10. Příroda je nevyzpytatelná, nikdo s lahví kyslíku tam dole není, můžou se vyskytnout silné proudy. Co když dojde k nějakému kolapsu, co se bude dít pak?

Bezpečnost je v našem sportu naprostá priorita. První zásada je nikdy se nepotápět ani netrénovat sám. Vždycky využíváme tzv. buddy systém, který spočívá v tom, že zatímco se jeden potápí, druhý ho hlídá a je připraven pomoci v případě jakéhokoliv problému. Do hloubek se potápíme s úvazkem, který je karabinou připevněný k lanu – v případě nouze se dá odjistit speciální brzdný systém a karabina nás na laně vytáhne nahoru. V poslední době se závodní ponor začal snímat speciálním podvodním dronem, což jednak velmi zvyšuje atraktivitu sportu pro diváky, dále to vede k vyšší bezpečnosti freedivera.

11. Hloubkové opojení? Stalo se ti to někdy?

Ne nestalo, není to při freedivingu úplně běžné. Já se do velké hloubky nepotápím, takže se mi to ani nestane. Vystačím si s transem, do kterého se dostanu během závodů na bazénu.

12. Dělala jsi kromě potápění i něco jiného? Čemu se věnuješ teď?

Freedivingu se věnuji pořád, je pravdou, že jsem naposledy závodila před rokem, ale teď na podzim se chystám zase závodit. Doufám, že posunu své výkony blíže světové špičce. Můj největší koníček je moje práce, možná to zní jako klišé, ale je to tak. Zatím mám štěstí, že dělám to, co mě baví. Poslední dobou mě taky chytlo ježdění na horském kole, běhání a z nesportovních aktivit inklinuji k ekonomii (zejména Rakouské škole), historii a hodně ráda (ale málo) vařím.

13. Jak tě freediving ovlivnil? Změnil něco v tvém životě?

Freediving mě ovlivnil maximálně a jednoznačně pozitivně. Díky freedivingu jsem se seznámila s přítelem, můžeme se potápět společně. Poznala jsem spoustu kamarádů, mezi freedivery potkávám prakticky jenom skvělé a pozitivní lidi. Freediving mi pomáhá i v práci, dokážu si totiž skvěle odpočinout a můj život je díky sportu vyváženější.

Báro, moc děkujeme za inspirativní rozhovor a přejeme ti spoustu dalších úspěchů nad i pod hladinou!

Freediving je nebo spíše měl by být velmi pohodovým sportem bez zbytečného adrenalinu. Člověk může lépe poznávat sám sebe a objevovat úplně jiný svět pod hladinou, svět ticha.

Zkoušeli jste někdy zadržet dech pod vodou?
Na jak dlouho ho zadržíte vy?
:wink:

Pokud se budete chtít Báry na cokoliv zeptat, máte možnost…