Víte, proč má jeden litr deset kilo?

Bůra, pětka, kilo či tác jsou pojmy, které nám dospělým není potřeba vysvětlovat. Ale třeba česky mluvícím cizincům už můžou docela zamotat hlavu. Ti by mohli třeba ve větě „Stálo ho to 5 táců“ hledat spíš barterový obchod nebo aktéra považovat za dobrého obchodníka. A co teprve spojení „Koupil to za 3 kačky“, kde malé „k“ cizincům v mluvené řeči nepomůže.

Většina z nás by asi narazila při snaze vysvětlit původ některých z těchto výrazů. Po přečtení našeho článku už budete mít ale jasněji.💡

Koruna nebo kačka

Tady by se člověk možná i sám dovtípil. Vysvětlení může být několik, ale mezi ta nejčastější patří jednak fakt, že kačka začíná na stejné písmeno, lépe se vyslovuje a je kratší. Další možností je, že výraz kačka pochází ze zkratky „Kč“.

Pětikoruna nebo bůra

Tady už to nebude tak jednoduché. Pro vysvětlení musíme zajít k našim německým sousedům, protože to vypadá, že tuhle „přezdívku“ mají na svědomí právě oni. Nesmíme zapomenout, že před 2. světovou válkou téměř jedna třetina obyvatel naší země mluvila německy. V německém argotu slovo „bor“ znamená hotové peníze (tedy hotovost) a pravděpodobně dalším zkomolením tohoto slova vzniklo „bůra“.

Desetikoruna nebo pětka

Na první poslech to nezní zrovna logicky, ale hned se dozvíte, kde je zakopaný pes. Vraťme se k měnové reformě z roku 1892. V Českých zemích tehdy došlo ke změně a namísto zlatkami se začalo platit korunami. Za jednu zlatku dostal člověk dvě koruny. Desetikoruna se tedy rovnala hodnotě pěti zlatých a při přepočtech se vžil výraz pětka. Není to úžasné, že tu s námi tenhle výraz je už tak dlouho?

Stovka nebo kilo

Když jeden kilogram je tisíc gramů, tak proč „kilo“ znamená jen stovku? I tentokrát pro odpověď musíme zabrousit více do historie. V Rakousku se kdysi dávno pro 100 šilinků vžil výraz kilo, které mi dodnes často užíváme jako označení pro našich 100 Kč.

Tisícovka nebo litr či tác

Tak tady zase můžeme zapojit selský rozum, protože u litru (1 litr = 1 000 mililitrů) to má svou logiku. Tác má s tisícovkou jednak shodné počáteční písmeno a pak to má co do činění i s velikostí. Dříve tisícovka představovala už pořádné peníze, a tomu odpovídaly i rozměry bankovky.

Milion nebo mega, meloun či míč

Všechny tyto výrazy mají společné počáteční písmeno. Výraz mega vystihuje milion asi nejpřesněji, v řečtině totiž tato předpona znamená 10 na šestou neboli milion. Ostatní výrazy pak evokují kulaté věci a tím odkazují na nuly v milionu.

A na závěr malé opáčko: Včera jsem měl 2 tácy a 3 kila. Poté, co jsem nechal v lékárně 2 kila a bůra  za vitamíny, 12 pětek za dezinfekci, kolik mi zbylo na roušky a respirátory FFP2?🙂 

1975? 😉 A protože příspěvek musí být 20 znaků dlouhý, ještě toto.

1 Like

Jen na okraj, abychom si uvědomili, co udělala za cca 100 let inflace a ruzné "měny", "denominace" a zavedení nekrytých peněz s nuceným oběhem (tzv. FIAT měny) s kupní sílou.

Rakousko-Uherská koruna byla definována tak, že 1 kg zlata obsahuje 3280 K. Reálně byly jako zlaté mince ale raženy jen hodnoty 10 20  a 100 K.  (Koruny, dvoukoruny a pětikoruny byly stříbrné, drobné z "obecného kovu".) Nejmenší zlatá mince v oběhu, "C.K." desetikoruna,  obsahovala 3,28 g zlata (byla ražena o hmotnosti 3.3875 g, průměru 19 mm a obsahu Au 900/1000).  Aktuálně je cena zlata obchodovaného na burze cca 1430 Kč/g  hmotnost 3,28 g zlata v "pětce", a přeneseně kupní síla, tedy odpovídá cca 4690 Kč!!! Jinak je určitou zajímavostí, že rakouská mincovna (Münze Österreich AG) tyto historické mince (nejen koruny, ale i zlaté, dukáty či tolary) jako tzv. investiční dosud razí a novoražby lze běžně u obchodníků s drahými kovy koupit i u nás.

 

 

1 Like